Úterý se, myslím, hodně vydařilo. Poté, co se Elišky kvůli Amálčinýmu chrápaní přestěhovali do společenské 🙂 a do polívky si odpočinuly, vyrazily jsme na výlet. Úterý je taky asi nejfogrovanějším dnem. Na Veselém kopci bylo veselo, počasí přálo, strejda Svíťa se ujal role průvodce a opeřencům vysvětloval, jak se drhlo, mlelo a drtilo. Výklad byl minimálně na stejné úrovni, jako výklad skutečného pracovníka skanzenu v jednom z mlýnů. Prohlídku jsme zakončily dlabancem U kováře Matěje. Regálovci si dokonce pochutnali na klobásách s příběhem 🙂 Na zpáteční cestě jsme se zastavili na méně veselém místě, v Ležácích, kde Vilda málem dostal schyzofrenický infarkt, neb nemohl ani za nic najít kešku. Nakonec ho však vyléčili v místním muzeu. Druhá skupina se po cestě pro pivo zastavila v Podlažicích, zjistit, jak je to se slavným dílem Codex gigas – Ďáblovou biblí. Podlažický klášter našli bez obtíží, ale bibli už nikoli (tedy její kopii, pže nám ji šlohli švéďáci). Klášter byl uzavřen, ale skupinka měla to štěstí, že se tam zrovna pohyboval jakýsi správce a nechal je aspoň nahlédnout dovnitř. Po návratu z výletu jsme opět otestovali místní hřiště, na kterém proběhl vražedný souboj otce se synem. Ten však placákem po vzoru Dědka tentokrát zcela vymazal Svíťa 😀 Závěr dne zpříjemnila grilovačka tradičně pod Jurovým vedením a Verča správně nakořenila hermelíny, takže spokojenost byla viditelná na každém členu expedice. Děti si již za soumraku daly stezku odvahy. Do cíle dorazily všechny, ale prý to byla oproti loňsku nuda, i když stezku provázely určité tajemné síly 😉
{AG}2019/Spilas/04-utery{/AG}
